S batohem na zádech jsme nastoupili do vlaku směr Zruč nad Sázavou. Cílem našeho školního výletu byl vodácký kemp V Rákosí. Po ubytování a vybalení nás čekal oběd. Pochutnali jsme si na kuřecím vývaru s nudlemi a řízku s bramborovou kaší. Po krátkém poledním klidu jsme vyrazili na první vycházku, a to k Chabeřickému mlýnu. Po cestě byla krátká zastávka na nanuka. Někteří z nás už byli unaveni a vypadalo to, že ani zpět nedojdou. Všichni jsme ale ožili při atletických disciplínách, které jsme si mohli před večeří vyzkoušet: šestiskok z místa, hod oštěpem, běh na čas přes překážky…Bylo to super, užili jsme si to.
Na večeři jsme šli k Turkovi na kebab. Večer ale ještě nekončil. Do 22 hodin, do večerky, jsme zpívali při kytaře. „22:00 je večerka“, řekla paní učitelka. Rychle jsme zalezli do postelí a očekávali slíbenou stezku odvahy. Někteří z nás se pěkně báli, když jsme bez baterky měli projít jen kolem rozsvícených svíček a občas se ozval nějaký zvuk. Pak jsme spali jako „zabití“. Ráno v půl 8 se ozvalo: „Budíček, rozcvička!“ Vůbec se nám z postelí nechtělo, ale paní asistentka byla neoblomná. Protáhli jsme si těla, proběhli jsme se, udělali rychlou ranní hygienu a museli jsme jít na snídani. Čekal nás totiž výšlap 12 km na soutok Želivky a Sázavy. „Kdo nedojde, nedostane oběd.“ Všichni jsme došli, opekli jsme si špekáčky a vydali se na cestu zpět. Nohy nás už docela bolely, ale nikdo to nevzdal a do kempu jsme dorazili všichni.
V 16 hodin jsme plni zážitků odjížděli vlakem do Ledče, kde už na nás čekali rodiče. Školní výlet se nám moc líbil, jen škoda, že nemohl být delší.
Za žáky 5.B Adéla Gabková, Julie Brožová