Zájezd do Anglie aneb ztracen v muzeu

Jak nejlépe motivovat žáky k učení se anglického jazyka? No přeci odvézt je do země, kde se tímto jazykem hovoří – do Anglie.
Zájezd do Anglie aneb ztracen v muzeu

 

Počet míst je omezený, přednost tedy dostávají starší ročníky. Několik týdnů příprav, papírování, telefonování je za námi, a tak si držme klobouky, vyrážíme!

Natěšené žactvo, netušíce, co jej čeká, vesele štěbetá a chichotá se celou cestu (i v noci) a my učitelé trpíme, protože víme, jak náročný den nás čeká.

 „Paní učitelko, už to víte? Nemám svůj pas.“ – „Vím. Budeme doufat, že nás pustí.“ Vybíráme si vhodného celníka a vyrážíme do boje. Sehraju zoufalou učitelku, celník mne lituje a s kopií pasu, kterou naštěstí mám u sebe, vyráží za nadřízeným. Po pár minutách se vrací. Do Anglie pokračujeme všichni!

Konečně Londýn. A začínáme zostra – London underground (metro) v dopravní špičce. „Mind the head.“ „Mind the gap.“ ozývá se ve vagónech. Děti nerozumí, ale jsou šťastné. Dospělí rozumí, ale jsou ve stresu, aby nikoho neztratili. Westmister! Vystupovat! Ke zdi! Počítáme se! Keep right! Uf, máme to za sebou. Vyrážíme do ulic – parlament – Big Ben – St. James Park – Buckinghamský palác – královská garda – Trafalgar – galerie – Piccadilly - tržiště Covent Garden – Britské Muzeum. V rozsáhlém Britském muzeu plní děti úkoly od průvodce tak horlivě, až máme první ztráty. Na řadu přichází seznam telefonních čísel, zjišťujeme polohu ztraceného „nebožáka“ a vysíláme posily do oddělení antiky. Jsme všichni, tak šup do metra a jede se do rodin. Děti už neštěbetají, sotva pletou nohama a my učitelé také.

Druhý den vyrážíme na venkov, projdeme se po útesech a zajedeme do Brightonu do akvária. Pro všechny je to odpočinkový den spojený s nákupy. A proto den následující věnujeme opět historii. Dopoledne máme na plánu středověké městečko Rochester s katedrálou, hradem a námořním muzeem, kde se potkáváme s krajany z Prahy. A ti nám doporučí zámek Hever. Měníme tedy odpolední plány a jedeme se kochat krásným zámkem a zahradami. Skvělé vodní bludiště nemá chybu. Škoda jen, že jej neobjevili všichni.

Závěr zájezdu je věnován opět Londýnu. Vždyť musíme ještě na Tower Bridge, do St. Paul’s Cathedral, obhlédnout mrakodrapy, probádat přírodovědecké muzeum, vyfotit se na nultém poledníku, užít si do sytosti metro, utratit peníze. Omlouvám se za výraz, ale v podvečer se sotva „táhneme“ do kopce k autobusu. „Paní učitelko, já mám strašně oteklý nohy. Nemáte nějaký prášek?“ Kdyby existoval, vzala bych si ho sama.

Vyplouváme. Albion (Bílá země = Anglie) se nám vzdaluje a my s nostalgií hledíme na její bílé křídové útesy. Já se sem určitě ještě vrátím …

Fotografie

Petra Holatová, učitelka 2.st. ZŠ

Přidáno 20. 6. 2019, autor: Radka Melicharová

Poslat známému Poslat na e-mail   tisk Tisknout   ↑ Nahoru

Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s využitím cookies.