Kovářova rokle byla pro nás výzva

V pondělí 20. června třídy 6. B a 6. C vyrazily na dvoudenní školní výlet. Brzo ráno jsme se sešli rozespalí a obtěžkáni batožinou u autobusu. Od našeho cíle nás neodradily ani tmavé dešťové mraky, které se snášely nad městem.
Kovářova rokle byla pro nás výzva

Cestu autobusem doprovázel déšť. Počasí se na chvilku umoudřilo a my mohli vystoupit z autobusu „suchou nohou“ a vydat se k dělostřelecké tvrzi Dobrošov, která byla budována v rámci československého opevnění v třicátých letech 20. století. Prozkoumali jsme spojovací chodby a podzemní prostory pro osádku v některých místech i v hloubce 39m pod povrchem terénu.  Po trošce naší historie nás čekaly Broumovské stěny, ale počasí nám moc nepřálo. Po prudkém dešti, převlečení účastníků „naší expedice“ do teplého prádla a vybaveni pláštěnkou jsme vyrazili do skal. Počasí se umoudřilo a nás čekala vyhlídka ze Supího hnízda, sice byla špatná viditelnost, ale my jsme byli rádi, že neprší. Odtud nám zbývalo jen pár kilometrů, sice cestou necestou, k nejkrásnější části této oblasti  - Kovářově rokli. Vypráví se o ní mnoho pověstí. My jsme bandu loupežníků ani penězokazeckou dílnu sice neobjevili, ale čekala nás cesta náročným terénem směrem vzhůru, při které se zadýchali i ti nejzdatnější borci. Ale bylo to super. Druhý den nás slunce pošimralo svými paprsky na nose a my nabrali směr Adršpach – skalní město, které patří mezi největší ve střední Evropě. Vyšplhali jsme několik žebříků, vyšli více než 800 schodů, pluli loďkou na jezírku, prosili pána hor o více vody pro vodopád, protáhli se dokonce i Myší dírou, „vyrušili“ Milence, posílili ruce, spálili mnoho kalorií a samozřejmě snědli i poslední řízky. I přestože některé bolely nohy a začala na nás doléhat únava, dorazila „naše expedice“ k cíli do Babiččina údolí, tam naše kroky směřovaly na Staré bělidlo k Viktorčinu splavu.  Celkem jsme ušli 25 km, snědli spousty řízků, vzdorovali skalám, dešti a větru, nafotili desítky fotek, zodpověděli tisíce dotazů, i když jsme nenašli všechny ukazatele cest, tak jsme vždy dorazili k cíli.

Fotografie z výletu.

Josef Pešek a Zdenka Urbanová, třídní učitelé

Přidáno 26. 5. 2019, autor: Josef Pešek

Poslat známému Poslat na e-mail   tisk Tisknout   ↑ Nahoru

Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s využitím cookies.